Mlčení Saláh Abdassabbúr Mlčení, nehybná mrtvolnost větru. I luční kobylky umlkly. Pobledla nebeská báň a úzký černý obzor bez dveří se zřítil. Sklepení. My dva tu sedíme ve stínu staré zdi, rozprostíráme svůj vlastní stín a halíme se do utrpení. Zelená hvězda! Péro osamělého ptáka zablýsklo v trapném mlčení. Má drahá, šeptl jsem, zapřísahej svého Pána a pros ho, aby v těch temnotách nastavil znovu štít života. |