roh
roh
roh
roh
Poezie
Mlčení   Saláh Abdassabbúr

Mlčení, nehybná mrtvolnost větru.
I luční kobylky umlkly.
Pobledla nebeská báň
a úzký černý obzor bez dveří
se zřítil. Sklepení.
My dva tu sedíme ve stínu staré zdi,
rozprostíráme svůj vlastní stín
a halíme se do utrpení.
Zelená hvězda!
Péro osamělého ptáka zablýsklo v trapném mlčení.

Má drahá, šeptl jsem,
zapřísahej svého Pána
a pros ho, aby v těch temnotách
nastavil znovu štít života.