*** Světlana Kuzněcovová Má kamarádko temnobrvá, kamarádko se světlem v očích, věřím, že víra v lásku trvá a hřeje nás v zimavých nocích. Že nezbytné je vážit si jí, nakolik léčí od hořkostí. Věřím, že lidé snáze žijí, s miláčkem všeho snáz se zhostí. Přece však budeš muset jednou vzít na ramena vše, jak bylo. A pochopit, jak barvy blednou, že z lásky jenom málo zbylo. |