roh
roh
roh
roh
Poezie
Teskno, tak přeteskno   Rubén Darío

Ach teskno, tak přeteskno mi bylo jedenkrát,
když z vodotrysku viděl jsem vodní tříšť dopadat.
Noc byla sladce stříbrná. Naříkala
a plakala ta noc a vzdechy žalovala.
Rozbřesk, který v hebkém ametystu svém se chvěl,
přišel brzy, čísi trpké slzy rozpouštěl.
To jsem byl já, ten básník sténající v blízku,
své srdce splétající s mžením vodotrysku.