roh
roh
roh
roh
Texty
Deník Bohdana Jandy

Dodělal jsem školu. Našel jsem si práci. Budu dělat v kavárně.

Včera za mnou byla kamarádka. Dali jsme si kávu, svěřila se mi, že je teplá.

Dnes za mnou byla zase. Prý teplá není; že to byla jen legrace. Včera mi dal taxíkář do držky.

Vyhodili mě z práce, protože jsem omylem rozbil tři stoly. Byl jsem se projet na kole, ale chytli mě policajti. Prý nemám jezdit v levém pruhu na dálnici. Policista se na mě divně usmíval.

Chtěl jsem něco napsat do deníku.

V baru mi nějaká dívka řekla, že mám sexy úsměv. Nabídla se, že mě doprovodí domů. Ačkoli jsem se styděl, byla trpělivá. Nemusela mi potom říkat, že se mstí příteli a že jsem idiot.

Byl jsem se projet na kole. Přejel jsem psa. Přežil to. V té kavárně, kde jsem pracoval, jsem nedopatřením rozbil další stůl. Dostal jsem chřipku.

Pozval jsem známou, ale nechtěla si se mnou povídat. Sázka s kulichem na hlavě v divadle nevyšla. Chřipka skončila. Hledám si práci. Nějaký bezdomovec mě poslal do prdele.

S kamarádkou jsem před týdnem odjel do jižní Itálie. Nepovedlo se mi vysvětlit jednomu Italovi, že mi jeho skútr překáží. Zdravotní pojištění jsem měl. Našel jsem si práci. Trhám lístky v kině. V metru stále potkávám tu samou stařenku. Dnes jsem brečel.

Někdo mě pozvracel v nočním autobuse. Pozvracel jsem ho taky.

Potkal jsem ex-přítelkyni. Nepozdravila mě. Poslal jsem ji SMS s velice upřímnými pozdravy. V rohlíku jsem našel brouka.

Pořád trhám lístky v kině - už mě to pěkně sere. Dnes jsem zase potkal onu stařenku z metra. Soused se hadá s manželkou, nadává jí do kurev. Včera jsem dostal silný průjem.

Dnes jsem poradil skupině japonských turistů omylem špatně. Poslal jsem je úplně jinam, než chtěli. Usmívali se.

Kdesi zcela náhodou jsem v asi 15 pornofilmech zahlédl svoji bývalou spolužačku z gymnázia. Dnes jsem se na zastávce natolik vydatně vysmrkal, že mě nepustili do autobusu.

Ta spolužačka je fakt dobrá.

Zašel jsem s jednou kamarádkou na sklenku vína. Její pohled napovídal, že se něco může stát. Po chvíli někdo pustil deathmetal. U jukeboxu stáli dva kluci a smáli se jak kreténi. Kamarádka změnila výraz v obličeji.

Nikdy nemoč městskému strážníkovi na nohy. Nikdy se nenech okouzlit ženou, dokud si nebudeš jist, že je to žena.

Již dva dny mi v bytě něco odporně smrdí - nevím co. Po víkendu v přírodě jsem našel dvě klíšťata tam, kde už je nikdy nechci mít.

V přeplněném metru hned vedle mě se líbala nějaká dvojice. Měl jsem pocit, že se mám každou chvíli zapojit. V loterii jsem vyhrál los.

Ve stoupačce jsem našel zdroj zápachu - morče bez hlavičky. Je mi smutno.

Opět jsem potkal tu stařenku, co ji stále potkávám. Začínám mít pocit, že je to moje kouzelná babička. Snědl jsem tři konzervy s tuňákem, smrdím víc než mrtvé morče.

Velice jsem se opil. V kině jsem někomu místo lístku natrhl program, kalhoty, tričko a bundu.

Osud morčete bez hlavičky jsem pochopil ve chvíli, kdy jsem před domem zahlédl syna souseda, jak porcuje nožíkem žížalu. Vyhodili mě z práce. Poslintal mě pes. Jsem prase.

Kamarádka se odstěhovala z města a už mě nechce nikdy vidět. Nesmím už nikoho nutit jíst černé uhlí. Druhý den škytám. Kamarád mi poslal pohled z Ulanbátaru - prý mu slečna zdrhla s Mongolem. Hledám si práci.

Stařenka, kterou jsem opět potkal v metru, mně dupla na nohu a nazvala "prasáckym úchylem". Přijali mě v obchodní firmě, jsem úředník. Moje spolupracovnice je satanistka, má v kanceláři oltářík.

Soused se mi ve výtahu svěřil, že jeho syn chce psa. Řekl jsem mu, že to není dobrý nápad. Dnes jsem po půl roce luxoval byt a našel jsem vskutku rozvinuté mraveniště. DDOJP! Poznal jsem velmi příjemnou slečnu.

Kamarádovi přišla fotka, že jel na dálnici 230 kilometrů za hodinu. Už nikdy bratrovi nepůjčím kamarádovo auto. Udělal se mi puchýř na uchu. Rozšlápnul jsem berušku.

Jel jsem s bratrem nakupovat. Řídil. Stopař půl hodiny prosil o zastavení. Kamarád mi řekl, že jsem se zamiloval. Debil. Sousedka mi prostě přijde jen sympatická.

Moje kolegyně v práci mě šlehla bičem přes tvář. Není jenom satanistka.

Po dvou dnech mi konečně přestala krvácet rána na obličeji. Mohu zpět do práce. Kamarád už mi zase řekl, že jsem zamilovaný. Šel jsem ale za sousedkou, jen abych si od ní půjčil propisku.

Mám na ksichtě jizvu. Nějaké dítě v metru mi řeklo, že jsem pirát a ať mu dám poklad. Štípnul jsem ho do ručičky. Začal jsem se učit péct. Neměli Heru. Asi vypadám špatně, bezdomovec na nádraží mě pozval na rum.

Kolegyně přišla do práce s 10 stehy na čele. Řekla mi, že asi našla toho pravého.

Rozhodl jsem se, že mi odteď bude sousedka lhostejná. Kamarád si myslí, že jsem v tom až po uši. Debil. Člověk od ochranky před bankou mi řekl, že nemám plivat na zem. Zvedl jsem ho jen proto, abych mu viděl do očí.

Opil jsem se a svezl se na náměstí na poníkovi. Velmi hekal.

Daří se mi na ni nemyslet. Nějaký pán v tramvaji mi za zády nadával do hajzlů. Řekl jsem mu rázně, co si myslím já o něm. Dělal, že telefonuje. Sousedův pes smrdí jako zdechlina. Jsem odteď vegetarián.

Poblinkal jsem se do postele. Nikdy už nebudu pít pivo s absinthem a kečupem. Rozšlápnul jsem hlemýždě.

Možná se sousedce líbím — řekla mi ve výtahu, že vypadám jako pirát. Nabídnul jsem se, že jí najdu poklad. Smála se. Zapomněl jsem z výtahu vystoupit. Přivolal si mě soused se psem. Jeho pes je zombie. Odteď nejsem vegetarián.

Ráno v autobuse si někdo ulevil a celý den mám pomalejší reakce. Daří se mi na ni nemyslet. Už jsem zase rozšlápnul hlemýždě. Usnul jsem v kině. Sousedovi jsem nabídnul, že pro jeho psa vykopu hrob. Urazil se.

Koupil jsem si mýdlo.

Sousedův pes pošel. Sousedův syn se tajemně usmíval. Sehnal jsem Heru. Byt smrdí, jako bych vyhořel. Sousedka mi řekla, že moje deníky jsou divné. Odteď si přestanu psát deník.


Petr Krátký