Baťůžkáři mě ... iritují!
...
A jen tak mimochodem, uráží mě i vysoká míra nevkusu, která se projevuje u některých mladých lidí. Občas zahlédnu pečlivě upraveného, vážně se tvářícího mladého muže v tmavém obleku, s vázankou a v kvalitních polobotkách, prostě úspěšného, sebevědomého manažera. Veškerá jeho vážnost je ovšem tatam, když spatřím popruhy vedoucí přes ramena a na jeho zádech uvidím barevný ruksak - nejlépe se zastrčenou plastikovou lahví. Bohužel, v Praze jsou k vidění i přitažlivé, upravené mladé ženy ve slušivých kostýmcích a elegantních lodičkách, které si jako módní doplněk hodí na záda baťoh... Mít zavedenou firmu a přijít můj zaměstnanec do práce v takové maškaře, vyrazil bych s ním dveře. Co si pomyslí zákazníci o serióznosti podniku, jestliže jeho šéf dovolí, aby zaměstnanci chodili do práce s báglem na zádech? ... (Jiří Wagner, Neviditelný pes) |